3.11.2017 Empathy Terezín CZ


Lidé pracují na nové civilizaci empatie všude a v mnohých podobách. Projekt Empatie v Terezíně je pokusem vytvořit regulérní kulturní fórum a místo setkávání pro rostoucí porozumění, povzbuzení, inspiraci, vývoj a aplikaci empatie v lidské civilizaci. Naší nadějí a cílem je vytvoření pravidelné a vědomé kultivace empatie, jež úzce souvisí s humanizací společnosti, její obnovou, komunitami, politikou, ekonomikou, novými formami vzdělávání, péčí o zdraví, kulturou a vědou, trvalou udržitelností samotné Země a její biosféry.

Slovo Empatie označuje do jisté míry nový jev. Většina lidí se domnívá, že empatie je starověké řecké slovo podobně jako sympatie a antipatie. Ale první zaznamenaná zmínka je z roku 1909, a pak 1951, kdy se dostala na veřejnost skrze Carla Rogerse a jeho knihu „Terapie zaměřená na člověka (Person Centred Therapy)“. Před tímto datem není k nalezení v žádném ze slovníku, nicméně velmi rychle se stala mezinárodním pojmem. Empatie není jen slovem. Znamená pochopení jiného člověka z jeho vlatního úhlu pohledu, což zní sice jednoduše, ale tak tomu není. Žádný z našich běžných smyslů nám neumožňuje vnímat realitu jiného člověka z jeho vlastního úhlu pohledu. To považujeme za novou lidskou dovednost.

Přežili jsme především tím, že jsme se navzájem chápali uvnitř kolektivů, do kterých jsme se narodili: rodina, kmen, náboženství, rasa, tradice, ale nechápali jsme individuality vně těchto kolektivů. Od šedesátých let dvacátého století si většina z nás zvolila býti nezávislou individualitou. Ale nebezpečí je, že individualita zničí původní společenství. Tato individualita musí vytvořit novou dovednost společenské soudržnosti /koheze/. Tato nová dovednost se stala známou jako empatie.

Empatie vyžaduje nový způsob vnímání reality jiného člověka: aby jsme toho byli schopní, slyšet a poznat jiného člověka z jeho nitra. Rozvíjíme imaginativní, inspirativní a intuitivní síly vnímání a to vidíme jako evoluční krok pro lidství.

PEVNOST TEREZÍN A MĚSTO TEREZÍN

Terezín se stal neslavně známým centrem opaku empatie, ještě před tím, než byl termín empatie vůbec ukotven. Pod kontrolou toho nejnelidskejšího přístupu k lidským bytostem v historii lidství byli čeští političtí vězni, židé z celé Evropy, spojenečtí váleční vězni, a německé rodiny na konci války dáváni do vězení, zneužíváni, odevzdání či posíláni do pevnosti Terezín a transportování do likvidačních koncentračních táborů. Vězněmi byli lidé z 12 zemí: Česká republika, Slovensko, Německo, Rakousko, Nizozemsko, Lucembursko, Dánsko, Maďarsko, Polsko, Austrálie, Nový Zéland, Velká Británie. Jejich potomkové žijí teď po celém světě.

Jako protipól nejsurovějším podmínkám jaké si je jen možné představit, vzkvétalo v pevnosti Terezín lidské společenství, umění a kulturní tvoření, a to z něho udělalo památník lidské nezlomnosti, odvahy uprostřed zoufalství, a univerzálního lidského ducha.

Yehuda Tagar